V podcastu Vinohradská 12 z 27.2.2023 k problematice platů na filozofických fakultách byl obor nederlandistika tvůrci využit jako příklad neperspektivního oboru, jehož zrušení by mohlo pomoci vyřešit současnou situaci s podfinancováním humanitních oborů. Protože se domníváme, že tato logika nesedí ani věcně, ani početně, reagovali jsme dopisem tvůrcům podcastu. Děkujeme všem, kdo po odvysílání podcastu projevili zděšení, vyjádřili podporu nebo jiným způsobem chápou, k čemu jsou jazykově-areálové obory a lidé na nich pracující nebo je studující, potřeba.
—
Vážená paní Mikulko Šelepová, vážený pane Skalický, vážená paní Vašíčková, vážená paní Kubišová, vážená paní Jakšičová,
obracíme se na Vás ve věci Vašeho podcastu ze dne 27. února 2023 k platovým podmínkám na filozofických fakultách. V textu i mluvené verzi využíváte jako příklad oboru, kterého by se mohl týkat scénář „optimalizace“, nederlandistiku – jak se správně jmenuje obor, který se věnuje výzkumu a studiu nizozemského jazyka, kultury, ale třeba i politiky zemí, v nichž se nizozemština (známá i jako holandština nebo vlámština) používá – tedy Nizozemska, Vlámska a Surinamu.
V praxi studovat nizozemštinu znamená stávat se odborníky nejen na tento třetí největší germánský jazyk, kterým coby rodným jazykem mluví v současnosti zhruba 24 milionu lidí. Studovat nizozemštinu znamená také moci se stávat odborníky na vše, co těchto 24 milionů lidí dělá a říká, ať už je to ochrana životního prostředí, špičkové školství, lidskoprávní agenda nebo třeba, abychom byli aktuální, otázky mezinárodní spravedlnosti související s válkou na Ukrajině.
Absolventi tohoto oboru rozhodně nesplňují karikaturu nezaměstnatelného humanitního vědce. Naopak, lukrativní nabídky se jim hrnou již během studia. Vzpomínáme si na scénu, kdy majitel firmy podnikající v cestovním ruchu čekal přímo před dveřmi seminární místnosti a nabízel studentům práci. Co naopak pravda je, že výuku tohoto oboru zajišťujeme v naprosto nevyhovujících podmínkách a při minimálním personálním zabezpečení. Právě to tedy v příběhu tak, jak jej posluchačům předkládáte, mimořádně drhne. I pokud bychom propustili oněch několik nederlandistů, kteří se oboru v ČR věnují, a rezignovali tedy například na poptávku kvalitních informací z významné části Evropy a světa, úspora bude zcela mizivá.
Závažnější otázkou než to, že veřejnost nerozumí tomu, k čemu je obor jako nederlandistika dobrý (přestože například u ukrajinistiky se to za poslední rok naučila vnímat docela dobře), je celkové vyznění Vašeho příspěvku. Situace je v něm vylíčena tak, že děkan olomoucké Filozofické fakulty doc. Stejskal, vystupující navíc v příspěvku v roli mluvčího všech českých filozofických fakult, vstupuje do jednání s ministerstvem s tím, že fakulty takřka rády obětují nějaké obory (nazývané „malými“, korektnější by bylo „personálně podreprezentované“), aby ukázaly svou vstřícnost, a že je zastáncem takového postupu.
Nevěříme, že by jakýkoli děkan něco takového řekl, ani že by bez předchozí debaty s těmi, kterých se to týká, rovnou jmenoval konkrétní obor ke zrušení. Chápeme, že pro formát dvacetiminutového podcastu je nutné krácení a redakční úpravy, ale zároveň věříme, že i při tom by měla zůstat ve hře etická kritéria. Tím, že je stanovisko „no tak škrtneme již tak malé obory, stejně nejsou potřeba“ vkládáno doc. Stejskalovi do úst, je poškozena jeho pozice jak v rámci vyjednávání s ministerstvem, tak vůči akademikům, jejichž zájmy hájí.
Druhým poškozeným je pak konkrétní obor, jehož zaměstnanci již nyní pracují za hranou fyzických i psychických sil za mzdy, které jsou tématem Vašeho podcastu. Mimochodem v podcastu nezaznělo třeba to, že právě na personálně podreprezentovaných oborech je tato zátěž ještě větší v tom, že často musí v několika lidech zajistit podobný objem práce jako na katedrách s desítkami zaměstnanců.
Poukázáním na jeden konkrétní obor jako na kandidáta „na odpis“ dochází nejen k zásadnímu poškození zájmů přesně těch lidí, jejichž situaci podcast tematizuje, a k odrazení uchazečů o studium, ale i k poskytnutí velmi laciných argumentů pro ty, kdo budou v nastávajících jednáních hledat jednoduchá řešení. To vše bez možnosti se proti fatálnímu zarámování a poškození pověsti oboru bránit, resp. vyvážit dehonestující názor, pokud by jej někdo formuloval (a my stále věříme, že jej děkan Stejskal neformuloval).
Prosíme, zkusme debatu o citlivém tématu vést citlivěji než na úkor snadných cílů.
S pozdravem,
Irena Kozmanová, vedoucí oddělení nederlandistiky na Ústavu germánských studií Univerzity Karlovy v Praze
Martin Konvička, absolvent Katedry nederlandistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci, t.č. vědecký pracovník na Katedře anglické filologie Freie Universität Berlin.
